Zuby ze zkumavky?
V květnu 2004 vydal britský zpravodajský server BBC News stručnou zprávu, ze které vyjímáme: "Již brzy budou britští vědci schopni vypěstovat zuby v laboratorních podmínkách. Díky kmenovým buňkám bude možné, aby lidem, kteří přišli o svůj chrup, vyrostly zuby nové.“ Senzační zpráva vyvolala velký ohlas a několikrát jsme byli požádáni o její okomentování v médiích. Jak to doopravdy je, na to se nás zeptal i časopis StomaTeam.
Co se děje v Londýně?
Vědci z King’s College, prestižní londýnské univerzity, získali finanční dotaci na vývoj metody, která umožní v laboratoři vykultivovat z kmenových buněk zubní zárodek, jenž by mohl být v určitém stádiu vývoje voperován do lidské čelisti. Během dvou let by měl dorůst do standardní podoby a sloužit stejně jako přirozený zub. Podle BBC již byl tento postup úspěšně vyzkoušen na myších, s pokusy na lidech se začne do dvou měsíců a za několik málo let by měly být známy prakticky využitelné výsledky.
Jak vypadá zub?
Kmenové (progenitorové) buňky jsou univerzální buňky, které jsou schopné přeměnit se v jakoukoliv specializovanou buňku organizmu. Popsaná metoda je tedy teoreticky opodstatněná. Avšak zub není jednoduchý orgán. Skládá se z dentinu (zuboviny), skloviny a cementu, které mají složitou vnitřní strukturu. S kostí je zub spojen ozubicí. Je tvořena soustavou mikroskopických vazivových vláken, na kterých je zub zavěšen, cévami, nervy a dalšími strukturami. Celý zub je dutý a vyplněný zubní dření. Ta se lidově nazývá „nerv“, ale ve skutečnosti obsahuje kromě nervových vláken i krevní a mízní cévy a množství nejrůznějších buněk. Každý zub v zubním oblouku má jiný, dosti přesně definovaný tvar, odlišný v horní a v dolní čelisti.
Co zatím umíme?
Biologové jsou schopni v umělém prostředí kultivovat mnoho druhů tkání, včetně některých tkání zubních. Výjimečně se jim v pokusech na zvířeti podaří v malém objemu a jen velmi nedokonale organizovat tyto tkáně do podobných struktur, jaké se nacházejí v zubu. Přehled dosažených vědeckých výsledků v této oblasti tkáňového inženýrství byl publikován v časopisu Nature Biotechnology. Při tvorbě zubů jde z biologického pohledu o množení a vyzrávání kmenových buněk. Tyto buňky jsou přítomné jednak v kostní dřeni, jednak v ozubici. Kmenové buňky kostní dřeně mají schopnost za určitých podmínek tvořit struktury podobné dentinu, kmenové buňky z ozubice mohou produkovat mimo jiné i sklovinu. Z dosavadních výsledků je zřejmé, že pro vznik zubu je klíčová i přítomnost bioaktivních trojrozměrných struktur, tedy jakýchsi tvarových šablon.
Uměle vyvinout celý zubní zárodek a ještě jej přinutit, aby se v kosti dotvořil, prořezal do úst (mimochodem podstata tohoto procesu není doposud zcela odhalena) a tam léta nebo desítky let fungoval, je na současné úrovni vědeckých poznatků stěží realizovatelné. Je to jako kdybychom uvažovali o laboratorní výrobě jater nebo ledvin. Nemůžeme tedy předpokládat, že se něco podobného podaří v několikaletém časovém horizontu. Zpráva BBC se nám jeví, mírně řečeno, příliš optimistická.
Budeme tedy bez zubů?
Kolem nás vidíme mnoho lidí, kteří se těší dobrému zdraví, ale stav jejich zubů je žalostný.Vypadá to, že životnost chrupu je kratší než životnost celého organizmu. Je to jakási „konstrukční vada“ lidského organizmu nebo v tom máme svůj díl viny?
Nejčastějšími příčinami ztráty zubů je zubní kaz a parodontitida. V boji proti nim existují velmi účinné prostředky, které v naší populaci zdaleka nevyužíváme. V první řadě mezi ně patří poctivě a správně prováděná ústní hygiena, fluoridace zubů a vhodné stravovací návyky. Pokud dojde k poškození zubů, záleží na včasné a kvalitní zubolékařské péči. Jsou-li zuby přece jen ztraceny, dokáže je stomatolog nahradit. Můstky nebo snímatelné protézy jsou snadno dostupné, ale mají své nevýhody – kvůli můstkům se musí zuby brousit, snímatelné protézy nepřinášejí takový životní komfort jako zubní náhrady pevné.
Dokonalejší jsou zubní implantáty. Většinou se dají přirovnat k drobným titanovým šroubkům, které jsou vrostlé do čelistní kosti a nesou zubní korunku, můstek nebo přidržují snímatelnou protézu. Jejich zavedení je pro pacienta z hlediska chirurgického minimálně zatěžující, jsou však finančně náročné.
Ani implantáty nejsou dokonalé. Zuby, které vyrostou v laboratoři, by byly jistě lepší. Bohužel se však zdá, že na rozdíl od tvrzení novinářů z BBC nejsou nic víc než vizí, ke které v delším časovém horizontu směřujeme.
Co to boha je?
(Mirek, 29. 12. 2008 21:50)